Stévie – rostlina se sladkou chutí

Stévie se stala oblíbeným sladidlem v mnoha zemích a v poslední době její obliba stoupá i v ČR. Máte také se stévií zkušenosti a jaké informace je určitě dobré znát?

Rostlina se sladkou chutí, to je Stévie

Stévie se řadí do čeledi hvězdnicovité. Do stejné čeledi náleží i mnohé další známé rostliny jako je např.: slunečnice, sedmikráska, jiřina a další. Samotná stévie sladká je tropická rostlina s bílými květy. Její původ bychom hledali v Jižní a Střední Americe. Má ráda teplo a nejvíce se jí daří v tropech a subtropech.
Jako první využívali stévii jako sladidlo kmeny v Paraguayi a Brazílii, které si s ní sladili svůj oblíbený nápoj maté, což je nápoj připravovaný z cesmíny paraquanské. Stévie byla oblíbená také pro své léčivé účinky.
Rostlina se pěstuje zejména kvůli své sladké chuťi a velice často bývá využívána místo cukru. Její chuť je však oproti cukru o něco jiná.
Dorůstá asi do 50 až 100 cm a má drobné sytě zelené listy a bílé květy. Díky šlechtění se z ní stala víceletá rostlina, i když původně se jednalo o jednoletou.

Využití stévie sladké

Stévie sladká, i když to mnohé překvapí, je mnohonásobně sladší než cukr, a to asi třistakrát více. Tuto sladkost jí propůjčují látky, které se označují jako steviosid (ten se nachází v celé nadzemní části rostliny). Dále obsahuje rebaudiosid A, C, D, E, dukosid B a steviolbiosid. Všechny uvedené jsou taktéž sladké látky. Mimo nich obsahuje rostlina i vitamíny (A, C, K, E, P), třísloviny, beta-karoten, minerály (fosfor, hořčík, vápník), vlákninu, riboflavin a rozpustitelný chlorofyl a xantofyl.
Stévii je tedy možné použít jako sladidlo, oproti cukru však není tolik kalorická a mohou jí používat dokonce i lidé s diabetem. Také nijak nepřispívá k tvorbě zubního kazu.
S oblibou jí používají i lidé, kteří chtějí regulovat svůj příjem potravy, existují testy, které prokazují, že při slazení stévií dosáhnout lidé rychleji pocitu sytosti a tím pádem se také sníží jejich kalorický příjem, oproti slazení cukrem. Stévie prodávaná v obchodech je určena zejména jako sladidlo do nápojů, možno i do pokrmů. Čerstvá se přidává do tvarohů nebo jogurtů. Mimo to má tato rostlina pozitivní účinky i na naše zdraví a můžeme jí doporučit i jako doplněk stravy. Stévie napomáhá snižování glykémie v krvi, hladiny cholesterolu a také má protizánětlivé a diuretické účinky. Pozitivně působí i na vysoký krevní tlak, při prevenci vředů a mnoho dalšího. Osoby užívající pravidelně stévii také uvedly, že jim pomohla při potlačování únavy, napomáhala buněčnému metabolismu, zvyšovala energii a mentální aktivitu. Tato zázračná rostlina také některým lidem pomáhá snižovat chuť na alkohol a cigarety.

Nesnáze stévie

I když v posledních letech má stévie stále více příznivců, byly doby, kdy tomu tak nebylo. V roce 1991 poslal anonym na úřad pro Kontrolu potravin a léčiv v USA dopis, v němž označil stévii sladkou za nebezpečnou a škodlivou. Po tomto dopisu byl její prodej na nějaký čas zakázán, a to až do roku 1995, kdy mohla být opět prodávána, ale jen pro léčebné účely. Studie, která byla na stévii zaměřena, měla prokázat, že se jedná o mutagen, ovšem později byla značně kritizovaná a v roce 2006 na základě nové studie, byla stévie znovu označena za vhodný potravinový doplněk. Tuto novou studii vytvořila Světová zdravotnická organizace.
Existují i země, kde účinků stévie využívají již mnohem déle. K takovým zemím patří třeba Japonsko, kde se jako oficiální sladidlo využívá už třicet let.

Stévie sladká v ČR

Oficiálně byla stévie v Evropské unii schválena v roce 2011, a tím tedy i u nás. Od tohoto roku jí můžete využívat buď v sušené formě, nebo ji zakoupit v tabletách. Je k sehnání v obchodech se zdravou výživou, bylinných lékárnách i klasických lékárnách, a také v některých obchodech s potravinami.

Jak se stévie pěstuje

Pokud si chcete stévii vypěstovat sami, můžete si ji koupit jako již hotovou rostlinu, nejlépe na jaře. Stévii dejte ven, až budete mít jistotu, že ji neohrozí mráz, nejlépe v druhé polovině května. Někdy může být název stévie nahrazen názvem sladká tráva.
Pěstovat si ji doma se příliš nedoporučuje, protože v domácím prostředí nedosahují její listy takového množství steviósy jako venku. Rostlina má pak menší sladivost. Stévie musí mít dostatek tepla a světla.
Vypěstovat si ji můžete i ze semínek, ale toto řešení se příliš nedoporučuje začínajícím zahrádkářům.
I když se lístky stévie mohou stříhat v průběhu růstu, je lepší je střihat pouze na konci vegetačního období. To nastává přibližně na začátku září. V tomto období je sladivost rostliny největší, protože obsahuje největší koncentraci sladivých látek.
V teplých krajích je jí možné pěstovat jako trvalou rostlinu, u nás při venkovním pěstování to není možné, protože zimu rostlina nepřežije.

Několik informací o sladidlech

Sladidla se používají jak náhrada za cukr, patří do skupiny potravinářských přísad a mají chuť velmi podobnou cukru. Tyto přísady ale neobsahují tolik potravinové energie.
Máme, sladila syntetická (umělá) nebo přírodního původu, kam spadá i stévie.
O užívání umělých sladidel se často vedou spory z hlediska jejich vhodnosti. Někteří odborníky poukazují na možné negativní vlivy na zdraví. Výzkumů je ovšem mnoho a názory se tak často liší.
V EU se mohou používat tato sladidla: acesulfam draselný, aspartam, cyklamát sodný, sacharin, sukralóza, thaumatin, neohesperidin, steviol-glykosidy, neotam a směs aspratamu a acesulfamu.
Naopak zakázaná jsou:  alitam, brazzein, hernandulcin, lugdunam, monellin či pentadin.